Claudia Cazacu: Jsem drsná holka!

Byla to jedna z těch kratších, jen dvě a půl hodiny, bylo to v pohodě.

 

Minulou sobotu jsem hrála se Sophie Sugar v Petrohradě v Rusku. Říkala mi, že to tu bylo úžasné, že lidé jsou tu skvělí a opravdu paří. Jsem napjatá, jaké to dnes bude!

 

S Benem Goldem? (zaskočeně) Kdo to řekl?

 

Jasně, lidi tam píšou nesmysly - není to pravda, absolutní lež. Tohle se ke mně ještě nedostalo, vlastně je to pro mě nová věc. Fajn, zítra řeknu Benovi: „Bene, chodím s tebou! Věděls o tom?“ (ironický smích)

 

Do té doby, co si drží odstup, tak s nimi nemám problém. Stačí je trochu odhánět. A také dělám bojová umění…

 

Jo to jsem! Když se ke mně někdo přiblíží, tak mě pozná tak, že už to příště na mě nebude chtít opakovat. No trošku si ale dělám srandu! (smích)

 

Vicky je velmi příjemná holka. Je moje velká kamarádka, a často jezdí do Londýna, takže jednoho dne jsme se rozhodli zasednout společně do studia, pracovalo se nám velmi dobře, a nakonec byl track hodně podporován, takže jsme opravdu velmi spokojené s výsledkem.

 

Již ve své hlavě jsem si představovala ten track a věděla jsem, že to bude track přímo pro ni. Vždycky jsem říkala, že má hlas jak anděl. Jakmile jsem track dokončila, poslala jsem jí ho a zbytek už můžete slyšet sami.

 

To jsme se potkali teprve poprvé. A byl to příjemně strávený čas. Je to skvělá holka!

 

Jasně, musíme být, není-liž pravda? Není zde důvod cítit nějakou nenávist nebo tak.

 

Poslouchám všechny styly hudby od housu až po ty tvrdší. Mým stylem je trance, ale je samozřejmě na každém, co hraje a co má rád. A také nic nesoudím, dokud se mi to líbí, a je mi jedno, co to je za styl.

 

Ne tam ne. Jen tam kde je trance.

 

Moc se mi líbí, proto jsem jej podporovala ve své radioshow. (Track jste mohli slyšet přímo na akci - pozn. redakce)

 

Já! (výbuch smíchu)

 

Můžu vám říct, co se mi stalo před mým setem: Osobně si myslím, že je to vtipné, protože většinou potřebuji tak 2 hodiny, než se připravím na vystoupení. Byla jsem hrát ve Vietnamu, ale nenastavila jsem si budík, takže jsem se vzbudila asi tak 10 minut před tím, než jsem měla hrát. Tak jsem si vzala nějaké sluneční brýle a šla hrát. Prvních 15 minut na stagi jsem se necítila ve své kůži, ale pak už to šlo.

 

Ve Velké Británii mám opravdu ráda tu typickou krajinu, která je rozdílná od té kontinentální Evropské. Působí takovým uvolněným dojmem, kvůli kterému jí mam ráda. A Rumunsko mám ráda vždy, když se vracím domů k mé rodině, moc se mi stýská…

 

Díky.